Rok 1996
Rok 1996 - počátek nové činnosti po téměř roční pauze.
Chata Tereza v Prokopském údolí
Už samotný příjezd a cesta do chaty Tereza se stal jakámsi orientačním oříškem, neboť z chaty se vyklubala spíše útulná chaloupka, nadto ještě schovaná pod strání Dalejského údolí. Ovšem Pantarejci prokázali, co v nich je a ve zdraví byť ne vždy na první pokus dorazili.
Páteční večer byl takový rozkoukávací a seznamovací. Ovšem leimotivem všech debat byly orientační zážitky z cesty k Tereze. Ráno byly v chaloupce ponechány dvě strážkyně ohně (mimochodem ty dobré bytosti vážily cestu až z Mariánských Lázní) a zbytek se vydal na cestu za potravou. Při té příležitosti jsme si prohlédli i areál netradičně pojaté lidové architektury z konce 20. století. Zajímavě řešené příbytky Homo Panelákus.
To byla taková rozcvička před poobědní túrou skrze Dalejské údolí a zpět. Chvílemi, když zrovna nechumelilo, se bylo i na co dívat. Večer jsme si docela rozuměli, ve večerních až dlouhonočních hodinách se trochu blblo, povídalo, hrálo a zpívalo. (napsal Jirka Navrátil)
V Plasech u Plzně v údolí Střely Prožili jsme nevšední zážitek při večerní prohlídce plasského kláštera osvětleného pouze svíčkami a ozvučeného indickými strunnými nástroji. Druhý den jsme absolvovali prohlídku ještě jednou za denního světla s fundovaným odborným výkladem. Přestože pořád pršelo, podnikli jsme zhruba dvacetikilometrovou túru na trase Žihle -Rabštejn nad Střelou -Mladotice. Cesta podél Střely rozhodně stojí za to. Cestou v jedné chalupě měla parta kluků naražený sud a jelikož se jim zdálo hrozné v takovém počasí se vůbec pohybovat venku, tak nám dali napít piva. Večer jsme trávili ve společenské místnosti bývalého pionýrského tábora a měli všude rozvěšené promoklé věci na sušení. Boty jsme sušili v troubě. Neděli jsme strávili hlavně při Jirkově kytaře.
Festivalu v Ondřejově se zúčastnili pouze dva členové PR - Iva a Petr. Z nádraží v Senohrabech jsme za stálého mrholení stoupali lesem po červené značce velmi pěknou cestou k Ondřejovu. Na festivalu bylo nejzajímavější neustálé prolínání kulturního střediska a hospody. Během odpoledne jsme slyšeli písničky hlavně křesťanského folku - Janotu, Mertu, Katku Szerkozi a skupiny Berani a Oboroh. Nejvíc se nám líbily spirituály Beranů. Večer měla být tancovačka, ale my jsme stopem a vlakem vyrazili ku Praze. Zapsala Iva K.
Posezení na zahrádce
Po zoufalém září, které bylo extrémně špatné, to byl první víkend, který se alespoň trochu vyvedl. Takže osm lidí, kteří se na zahrádce sešli, strávilo příjemné odpoledne a část večera. Všichni obdivovali, jaká oáza klidu se nachází v bezprostředním sousedství Bohnického sídliště.
Divadlo Theater Nowi
Amatérský soubor Theater Nowi uvedl ( dle vlastního letáku ) žalostivý příběh s detektivní zápletkou o přeukrutných mordech a ztracených děvách, kterýž se udál za dob panování císaře Františka Josefa I.
Podzimní vandr z Berouna
Podnikli jsme cca 15km výšlap na trase Beroun - Svatý Jan pod Skalou -Bubovice - Kubrychtova bouda - Srbsko. Ve Sv. Janu je přístupný kostel a jeskyně poutevníka Ivana - dostali jsme k tomu fundovaný výklad. Ze skály nad Janem je krásný výhled po Českém krase a také bývalé lomy na další trase jsou pěkné. V Bubovicích jsme navštívili vcelku příjemnou hospůdku a na závěr jsme povečeřeli v hotelu v Srbsku - pěkné prostředí, maxiporce a ceny přiměřené. Celkově lze celý výlet vřele doporučit.
Koncert Druhé Trávy v Lucerně
Koncert byl oslavou 5. narozenin skupiny, takže nevystupovala pouze Druhá Tráva, ale i skupiny Breakfest speziel s Tony Triskou, Peter Owen a Pavlína Jíšová. Vystoupení bylo zakončeno asi ve třičtvrtě na dvanáct společným džemováním všech zúčastněných.
Povídání o cestě kolem světa
Sešli jsme se v obýváku v paneláku v Bohnicích, ale přenesli jsme se až na opačný konec zeměkoule. Dozvěděli jsme se, že je možné si za tisíc liber pořídit letenku kolem světa, z nabídky různých zastávek se sestaví trasa a pak je možné se rok potulovat po světě. Šárce to trvalo 8 měsíců a zhruba absolvovala trasu Thajsko, Malajsie, Indonésie, Nový Zéland, ostrovy Fidži, Cookovy ostrovy a Havaj. Společně s kamarádkou bydlely v chýších různých domorodců, poznávaly různá exotická jídla, absolvovaly tůry na nejvyšší hory a sopky a vydělávaly si na další cestu sběrem ovoce. Celý večer bylo na co koukat a povídání o zážitcích bylo také dostatek.
Předvánoční nadílka na Brdech (prosinec 96)
Šli jsme z Všenor do Řevnic. Zastavili jsme se v jeskyni Babce a tam si udělali oheň a svařili víno - bylo to moc potřeba, protože byla pěkná kosa. Kdybyste se tam vydali, možná ještě objevíte zbytky vánoční výzdoby na malém zakrslém smrčku nad jeskyní. V Řevnicích jsme vyčkali vlaku do Prahy v místním hostinci.